Definice
Věcná práva k věci cizí – Omezená věcná práva k cizí věci – služebnosti, superficies, emfyteuze a zástavní práva.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Věcná práva k věci cizí
Věcná práva k věci cizí: omezená věcná práva, která oprávněnému dávají částečné právní panství nad věcí, jež patří někomu jinému. Patří sem Služebnosti, Superficies, Emfyteuze a zástavní práva. Omezují vlastnictví, které se po jejich zániku díky elasticitě obnoví v plném rozsahu (Vlastnictví).
Odkaz na původní dokument
Absolutní majetková práva
Věcná práva k věci cizí
Věcná práva k cizí věci (přesněji omezená věcná práva, beschränkte Sachenrechte), na rozdíl od vlastnického práva jako všeobecného panství nad věcí. Tvoří párovou kategorii k závazkovým právům: věcné právo je „právo na věci“ (ius in rem), působí vůči každému (§ 976 OZ) a je spíše statické (trvalé), závazkové právo je „právo k věci“ (ius ad rem), působí jen mezi stranami (§ 1721 OZ) a je dynamické. Viz Věcná práva a Absolutní majetková práva (systém).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Služebnosti, Superficies, Emfyteuze, Zástavní právo (Řím), Věcná břemena, Právo stavby, Zástavní právo, Zadržovací právo
- Související: Vlastnictví