Definice
Správa soudnictví – Organizační, personální a finanční zajištění soudů; v ČR ministerský model (ministerstvo spravedlnosti a předsedové soudů).
Výklad v předmětech
Ústavní právo II
Správa soudnictví
Zajištění chodu soudů:
- personální otázky: jmenování a povyšování soudců, kárná řízení,
- administrativní: složení senátů, rozvrh práce, přidělování spisů, interní chod,
- rozpočtové: rozpočty soudů, platy soudců a personálu,
- další: vzdělávání soudců, digitalizace, etika, správa informací.
V ČR ministerský model: orgány správy soudnictví jsou ministerstvo spravedlnosti, prezident, vláda a předsedové soudů (zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). Podílejí se i komise pro výběr soudců a soudcovské rady (na každém soudu). ČR nemá nejvyšší radu soudnictví, Slovensko ji má.
Soudní funkcionáři (předsedové a místopředsedové soudů) mají velké pravomoci:
- zahajují kárná řízení,
- mají zásadní vliv na výběr soudců, na jejich dočasné přidělování a povyšování,
- vydávají rozvrh práce a řídí chod soudu.
Proto je jejich jmenování a odvolávání citlivé.
Funkce Kdo jmenuje Délka mandátu předseda NS prezident bez kontrasignace (čl. 62 písm. f) Ústavy) 10 let předseda NSS prezident s kontrasignací (čl. 63 odst. 3 Ústavy, § 13 SŘS) 10 let předsedové vrchních a krajských soudů prezident na návrh ministra spravedlnosti 7 let předsedové okresních soudů ministr spravedlnosti na návrh předsedy krajského soudu 7 let Soudní funkcionáře lze odvolat jen v kárném řízení. Princip „kdo jmenuje, ten odvolává“ ve správě soudnictví neplatí (06).
Pl. ÚS 7/02 (přezkum zákona o soudech a soudcích z roku 2002): ÚS zrušil
- systém prověrek odborné způsobilosti soudců (posudky Justiční akademie, hodnocení předsedy, zvláštní senáty, možnost odvolání z funkce) jako excesivní roli moci výkonné a obcházení kárného řízení (čl. 82 odst. 2 Ústavy),
- povinné vzdělávání v Justiční akademii (může být jen jedním ze svobodně zvolených zdrojů),
- dočasné přidělování soudců k ministerstvu a k moci zákonodárné (rozpor s neslučitelností funkcí podle čl. 82 odst. 3).
Funkce předsedy soudu je kariérním postupem soudce, a proto ji lze odejmout jen ze zákonného důvodu v kárném řízení.
Pospíšilova novela (08) byla reakcí na spory prezidenta Klause s předsedkyní NS Ivou Brožovou. Zákon č. 314/2008 Sb. zavedl časově omezené mandáty soudních funkcionářů.
Ústavně konformní:
- časově omezený mandát,
- klouzavé ukončení mandátu dosavadních funkcionářů.
Protiústavní:
- opakovaný mandát (hrozba „personální korupce“; dnes se navíc 5 let nelze stát funkcionářem jiného soudu téhož stupně),
- neurčitý počet místopředsedů NS,
- „lex Brožová“: mandát předsedkyně NS by skončil za 5 let, předsedovi NSS jmenovanému o rok později za 10 let. Šlo o zneužití formy zákona k individuálnímu aktu proti konkrétní osobě (srov. Individuální zákon), porušení rovného přístupu k veřejným funkcím (čl. 21 odst. 4 Listiny) a zásah do nezávislosti soudní moci.
Viz Nezávislost soudce.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Nezávislost soudce, Výběr soudců