Definice
Sovětské ústavy – Ústavy RSFSR 1918 a SSSR 1924, 1936 a 1977, založené na soustavě sovětů a vedoucí úloze strany.
Výklad v předmětech
Obecné právní dějiny
Sovětské ústavy
Odkaz na původní dokument
- Deklarace práv pracujícího a vykořisťovaného lidu (leden 1918),
- ústava RSFSR (červenec 1918): ústava otevřené diktatury proletariátu, odmítnutí buržoazní demokracie, rovnost až v beztřídní společnosti. Subjektem byl pracující lid, ne občan. Federace. Sovětská sjezdová soustava budovaná od nejnižšího stupně podle výrobního principu (továrny, jednotky), nepřímé, nevšeobecné a nerovné volby (hlas rolníka měl třetinovou váhu proti dělníkovi, vykořisťovatelé byli vyloučeni). Vrcholem byl Všeruský sjezd sovětů, který volil VÚVV a Radu lidových komisařů,
- SSSR (30. 12. 1922): RSFSR, Ukrajina, Bělorusko, Zakavkazská federace,
- ústava 1924: kompetence Svazu a republik, Všesvazový sjezd sovětů, ÚVV SSSR se dvěma komorami (Svazový sovět a Sovět národností), prezidium, Rada lidových komisařů,
- stalinská ústava 1936: vedoucí úloha strany, opuštění teze o diktatuře proletariátu, centralismus, rozsáhlý katalog práv bez reálného dosahu. Nejvyšší sovět (Sovět Svazu a Sovět národností), jeho prezidium (výnosy, výklad zákonů), Rada lidových komisařů (od 1946 Rada ministrů). Za války Státní výbor obrany (Stalin),
- ústava 1977 (k 60. výročí VŘSR),
- rozpad: Gorbačov (1985), perestrojka, prezident SSSR (1990), Společenství nezávislých států (prosinec 1991).