Kapitola předmětu České a československé právní dějiny novověku
Obsah: Ústava 9. května, Ústava 1960, federalizace 1968, státní mechanismus a soudnictví socialistického státu, právnická dvouletka, socialistické rekodifikace, zásahy do vlastnictví, srovnání ústav 1920, 1948 a 1960.
Lidově demokratický stát
Stát sovětského typu nastolený po Únoru 1948, ideologicky jako diktatura proletariátu v podobě lidové demokracie, od roku 1960 jako socialistický stát. Znaky: vedoucí úloha komunistické strany (výslovně od 1960), jednota moci místo dělby moci, demokratický centralismus, Národní fronta jako jediný rámec politického života, socialistické vlastnictví a centrálně plánované hospodářství, třídní pojetí práva, socialistická zákonnost a absence nezávislé justice. Srov. Sovětské právo.
Ústava 9. května
Ústavní zákon č. 150/1948 Sb. přijatý Ústavodárným národním shromážděním po Únoru (9. 5. 1948). Deklarovala lidovou demokracii, lid jako zdroj moci, dělbu orgánů, parlamentarismus, katalog práv a svobod (ideové prohlášení a 12 základních článků). Skutečnost: nástroj nastupující komunistické diktatury, práva fakticky potlačena. Zachovala formálně prezidenta (K. Gottwald), jednokomorové Národní shromáždění, vládu a zavedla Slovenskou národní radu a Sbor pověřenců (asymetrický model). Národní výbory jako „nositelé a vykonavatelé státní moci“.
Ústava 1960
Ústavní zákon č. 100/1960 Sb. (11. 7. 1960), Ústava Československé socialistické republiky (ČSSR). Vyhlásila vítězství socialismu a cíl budování komunismu. Výslovně zakotvila vedoucí úlohu KSČ (čl. 4), marxismus-leninismus jako státní ideologii, socialistické vlastnictví a plánované hospodářství. Práva podmínila zájmy pracujících. Omezila slovenské orgány (zrušení Sboru pověřenců). Orgány: Národní shromáždění, prezident, vláda, národní výbory jako orgány státní moci, soudy a prokuratura. Vzorem byla stalinská ústava SSSR 1936 (viz Sovětské ústavy).
Československá federace
Ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci (27. 10. 1968, účinný od 1. 1. 1969), jediný trvalý výsledek Pražského jara. ČSSR jako federace dvou rovnoprávných republik: České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, s vlastními národními radami a vládami. Federální shromáždění se dvěma sněmovnami: Sněmovnou lidu a Sněmovnou národů (paritní, zákaz majorizace). Federální orgány měly výlučné i společné pravomoci. V normalizaci byla federace omezena (ústavní zákon č. 125/1970 Sb. posílil federální orgány), ale formálně trvala až do roku 1992. Viz Federace.
Státní mechanismus 1948–1989
- jednota moci: nejvyšší orgány (Národní shromáždění / Federální shromáždění) formálně svrchované, fakticky rozhodovaly orgány KSČ (předsednictvo ÚV KSČ),
- prezident: K. Gottwald, A. Zápotocký, A. Novotný, L. Svoboda, G. Husák (spojení funkce s vedením strany),
- národní výbory: od roku 1949 krajské zřízení (19 krajů, 1960 reforma: 10 krajů), zákon o národních výborech (1954, přímé volby), národní výbory jako orgány státní moci a správy pod dvojí podřízeností,
- souběh stranických a státních struktur (nomenklatura), Státní bezpečnost (StB),
- prokuratura (od 1952) podle sovětského vzoru: všeobecný dozor nad zákonností.
Soudnictví 1948–1989
- zákon o lidové demokracii v soudnictví (1948): lidoví soudci (laici) v senátech, politická spolehlivost soudců, Státní soud pro politické delikty (1948–1952),
- zákon o organizaci soudnictví (1952): okresní (lidové) soudy, krajské soudy, Nejvyšší soud, zrušení vrchních soudů, zrušení správního soudnictví (1952) a prakticky i advokacie jako svobodného povolání (advokátní poradny),
- politické procesy 50. let (Milada Horáková, Rudolf Slánský), justiční vraždy (srov. 7 Tdo 549/2008),
- soudní soustava od roku 1969: soudy obou republik a Nejvyšší soud ČSSR, vojenské soudy, místní lidové soudy (1961–1969),
- absence ústavního soudnictví a nezávislosti soudců (volení na dobu určitou, odvolatelní).
Právnická dvouletka
Plán právnických prací v letech 1949–1950, kterým se po Únoru 1948 rychle přebudoval celý právní řád podle sovětského vzoru a odstranil právní dualismus (rakouské a uherské právo). Kodexy:
- zákon o právu rodinném (č. 265/1949 Sb., účinný 1. 1. 1950): obligatorní civilní sňatek, rovnost manželů, rovnoprávnost dětí,
- občanský zákoník (č. 141/1950 Sb., „střední“): zrušil ABGB, stručný, socialistické vlastnictví, zásada superficies solo cedit opuštěna,
- občanský soudní řád (1950),
- trestní zákon (č. 86/1950 Sb.): materiální pojetí trestného činu (společenská nebezpečnost), třídní pojetí, trest smrti, a trestní řád (1950), trestní zákon správní a zákon o trestním řízení správním,
- zákon o organizaci soudnictví a o prokuratuře.
Zároveň byla zrušena brněnská Právnická fakulta MU (1950).
Socialistické rekodifikace
Druhá vlna kodifikací po Ústavě 1960, kdy se socialismus prohlásil za vybudovaný:
- trestní zákon (č. 140/1961 Sb.) a trestní řád (č. 141/1961 Sb.), mnohokrát novelizované, platily do let 2009 a dosud (TŘ),
- zákoník mezinárodního obchodu (1963) a hospodářský zákoník (č. 109/1964 Sb.): vyčlenění vztahů mezi socialistickými organizacemi, státní arbitráž,
- občanský zákoník (č. 40/1964 Sb.): zúžený předmět (osobní spotřeba občanů), osobní vlastnictví, právo osobního užívání pozemků a bytů, služby. Platil (po velké novele 1991) až do roku 2013,
- občanský soudní řád (č. 99/1963 Sb.), platný dosud (novelizovaný),
- zákon o rodině (č. 94/1963 Sb.), zákoník práce (č. 65/1965 Sb.).
Srovnání ústav 1920, 1948 a 1960
- Ústavní listina 1920: lidová suverenita, dělba moci, parlamentní demokracie, dvoukomorový parlament, katalog práv s ochranou, ústavní soud, pluralismus,
- Ústava 9. května 1948: formálně navazuje na lidovou suverenitu a parlamentarismus, deklaruje práva, ale zavádí lidovou demokracii, jednokomorový parlament, národní výbory a asymetrické slovenské orgány, fakticky nástroj diktatury,
- Ústava 1960: otevřeně socialistická, vedoucí úloha KSČ, jednota moci, socialistické vlastnictví, práva podřízena zájmům socialismu, prokuratura. Federalizace (1968) ji výrazně změnila, novela z prosince 1989 odstranila vedoucí úlohu KSČ.
Zásahy do vlastnictví 1948–1989
Druhá vlna znárodnění (1948: podniky nad 50 zaměstnanců, obchod, velkoobchod), znárodnění drobného podnikání a živností (do počátku 60. let), kolektivizace zemědělství (zákon o JZD 1949, nátlak na „kulaky“), měnová reforma 1953, socialistické vlastnictví (státní, družstevní) jako ústavní princip, osobní vlastnictví jen ke spotřebním předmětům. Tyto zásahy byly po roce 1989 předmětem Restituce.