Obsah: funkce právní odpovědnosti, odpovědnost veřejné správy a jednotlivců, odpovědnost státu za škodu při výkonu veřejné moci, regres, odpovědnost v pracovních a služebních vztazích, správní trestání a správní delikty.

Odpovědnostní vztahy ve veřejné správě

Právní odpovědnost je sekundární povinnost nést nepříznivé následky porušení primární povinnosti. Funkce: prevence, reparace (kompenzace), represe a garance. Veřejná správa o odpovědnosti jednotlivců rozhoduje, ale je i jejím nositelem:

  • odpovědnost veřejné správy za nevrchnostenskou činnost (soukromé právo) a za vrchnostenskou činnost (odpovědnost za výkon veřejné moci),
  • odpovědnost jednotlivců v soukromoprávních vztazích s veřejnou správou a odpovědnost adresátů veřejné správy za správní delikty (Správní trestání).

Odpovědnost státu za škodu

Každý má právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem (čl. 36 odst. 3 Listiny). Čl. 36 není přímo aplikovatelný, provádí ho zákon č. 82/1998 Sb. Odpovědnost je objektivní a nelze se jí zprostit.

Subjekty: jen stát (za státní orgány, osoby vykonávající svěřenou státní správu a orgány ÚSC v přenesené působnosti) a územní samosprávné celky (za své orgány v samostatné působnosti).

Předpoklady: nezákonné rozhodnutí (pravomocné, pro nezákonnost zrušené nebo změněné, nárok má jen účastník řízení) nebo nesprávný úřední postup (včetně nečinnosti a nepřiměřené délky řízení), škoda (i nemajetková újma) a příčinná souvislost. Nárok se nejprve uplatní u příslušného úřadu, pak žalobou u soudu podle OSŘ. Stát se může hojit regresem na úřední osobě, která škodu zavinila.

Zvláštní úpravy: náhrada škody osobě, která pomohla policii, náhrada za věcnou pomoc. Vedle toho odpovědnost v pracovních a služebních vztazích (zaměstnanci a příslušníci bezpečnostních sborů).

Správní trestání

Vrchnostenská činnost, kterou správní orgán vyvozuje odpovědnost za porušení veřejnoprávní povinnosti a ukládá sankci. Skutková podstata musí být stanovena zákonem.

Zásady (obdobné trestnímu právu, čl. 6 EÚLP): legalita (nullum crimen, nulla poena sine lege), zákaz retroaktivity v neprospěch (použije se pozdější příznivější úprava), Presumpce neviny a in dubio pro reo, ne bis in idem, přiměřenost a individualizace sankce, spravedlivý proces a soudní přezkum.

Správní delikty:

  • Přestupek (zákon č. 250/2016 Sb.): společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně výslovně označen za přestupek a vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin,
  • pořádkový delikt: narušení řádného průběhu řízení (pořádková pokuta), účelem je zajištění průběhu, ne potrestání,
  • Disciplinární delikt: zaviněné porušení povinnosti ze služebního, profesního či pracovního vztahu (kázeňský přestupek příslušníka bezpečnostního sboru).