Definice
Závěť – Odvolatelný osobní projev vůle, kterým zůstavitel zůstavuje pro případ smrti aspoň jedné osobě podíl na pozůstalosti (§ 1494 OZ).
Výklad v předmětech
Absolutní majetková práva
Závěť
Odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel zůstavuje pro případ smrti aspoň jednomu dědici podíl na pozůstalosti nebo pozůstalost celou (§ 1494 OZ). Jde o osobní, nezastupitelné jednání.
Formy:
- holografní: celá vlastní rukou sepsaná a podepsaná (§ 1533 OZ),
- alografní: jinou formou, vlastnoručně podepsaná a potvrzená dvěma současně přítomnými svědky (§ 1534), u osob, které nemohou číst a psát, s dalšími požadavky,
- veřejná listina (notářský zápis),
- závěť s úlevami (v mimořádných situacích ohrožení života, ústně před třemi svědky, platnost omezená, § 1542–1544).
Svědci nemohou být osoby nesvéprávné, neznalé jazyka, dědic, odkazovník (co do odkazu), jejich zaměstnanci a osoby jim blízké.
Pořizovací způsobilost: nezletilý starší 15 let může pořídit jen formou veřejné listiny, osoba omezená ve svéprávnosti v rámci omezení také jen veřejnou listinou (pokud se neuzdravila), omezený pro návyk na hazard či látky jen o polovině pozůstalosti (§ 1526–1528).
Omyl o osobě dědice, o předmětu nebo jeho podstatných vlastnostech způsobuje neplatnost jen dotčeného ustanovení. Výklad sleduje co nejvíce skutečnou vůli zůstavitele, i z okolností mimo závěť, v pochybnostech ve prospěch platnosti (§ 1494 OZ).
Náhradník (obecná substituce) a svěřenské nástupnictví (povolání dalšího dědice po smrti prvního), srov. Substitutio a Fideicommissum hereditatis.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Testamentum, Dědická smlouva