Definice
Dědická smlouva – Smlouva ve formě veřejné listiny, kterou zůstavitel povolává druhou stranu nebo třetí osobu za dědice či odkazovníka; nejsilnější dědický titul (§ 1582 OZ).
Výklad v předmětech
Absolutní majetková práva
Dědická smlouva
Smlouva, kterou zůstavitel povolává druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá (§ 1582–1593 OZ). Má dvojí povahu (smlouva a závěť) a je nejsilnějším dědickým titulem. Lze ji uzavřít mezi jakýmikoli osobami (inspirace švýcarským ZGB, ABGB ji znalo jen mezi manželi). Forma veřejné listiny. Zůstavitel nemůže dědickou smlouvou pořídit o celé pozůstalosti: čtvrtina musí zůstat volná pro jiné pořízení (§ 1585). Neomezuje zůstavitele v nakládání s majetkem za života, s dědickou smlouvou neslučitelné pořízení je vůči smluvnímu dědici neúčinné. Zaniká dohodou (zrušení závětí jen se souhlasem dědice ve formě veřejné listiny, § 1590 OZ) a u manželů případně rozvodem, bylo-li to ujednáno.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Závěť