Definice

Totalitní režim (právní dějiny) – Režim s terorem, centralizací, vůdcovským principem či vedoucí úlohou strany, ideologií jako pramenem práva a popřením zásad zákonnosti.

Výklad v předmětech

Obecné právní dějiny

Totalitní režim (právní dějiny)

Společné rysy totalitních (fašistických, nacistických a sovětských) režimů:

  • stát: teroristické metody ve správě a militarizace aparátu, protiústavní zákony a likvidace demokratických svobod, centralizace a Vůdcovský princip či vedoucí úloha strany, splynutí strany se státem, polostátní organizace, ideologie (šovinismus, rasismus, třídní nenávist), mimosoudní represe a tajná policie,
  • právo: zvýšená trestní represe proti odpůrcům, opuštění formální rovnosti stran, omezení smluvní svobody státními zásahy, neurčité právní pojmy a generální klauzule, popření zásad zákonnosti (analogie, retroaktivita), ideologie jako pramen práva, formální ústavy.

Srov. Totalitní a autoritativní režim (státověda), Nacistické právo, Sovětské právo.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti