Definice
Služebnosti – Věcná práva k cizí věci omezující vlastníka ve prospěch jiného pozemku (pozemkové) nebo osoby (osobní).
Výklad v předmětech
Římské právo I
Služebnosti
Servitutes: věcná práva k cizí věci, která omezují vlastníka ve prospěch jiného pozemku či osoby. Obecné zásady:
Dělí se na Pozemkové služebnosti a Osobní služebnosti.
Výkon a „držba“ služebnosti: vydržení služebností odstranil už za republiky lex Scribonia a klasici výkon služebnosti za držbu nepovažovali. Praetor však výkon pozemkových služebností chránil interdikty, pokud oprávněný prokázal výkon v určitém období (např. v posledním roce), a poživatele chránil obdobou interdictum unde vi a uti possidetis utile. Gaius proto mluví o poživateli „jakoby měl držbu“; odtud pojmy quasi possessio (stačí jediný výkon s možností opakování) a iuris possessio (držba práva jako nehmotné věci).
Vznik:
- právním jednáním vlastníka služebné věci (kviritského u civilních služebností): venkovské polní služebnosti mancipací („právo chodit po korneliovském pozemku mi bylo převedeno tímto kovem a vahami“), všechny služebnosti in iure cessio; při mancipaci pozemku si mohl převodce služebnost vyhradit (deductio servitutis) nebo zřídit nabyvateli služebnost k jinému svému pozemku (impositio); na případ smrti vindikačním legátem,
- neformálně z provinční praxe pactionibus et stipulationibus (dohoda a stipulační slib, že vlastník nebude výkon rušit) a quasi traditio (per traditionem et patientiam: vlastník ze spravedlivého důvodu dovolí faktický výkon); v justiniánském právu převládly tyto neformální způsoby,
- adiudikací při dělení společné věci,
- vydržením (v plné míře až u Justiniána, s titulem a dobrou vírou).
Zánik: zánikem služebné či panující věci nebo změnou její podstaty, splynutím (confusio, u požívacího práva consolidatio; neobnoví se ani dalším zcizením), smrtí a capitis deminutio oprávněného u ususfructus a usus, nevykonáváním (non usus: 1/2 roky, u Justiniána 10/20 let; neplatí pro habitatio a operae). Nevykonávání nenastalo, vykonal-li služebnost za oprávněného kdokoli jiný.
Odkaz na původní dokument
Absolutní majetková práva
Služebnosti
Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo se něčeho zdržet (§ 1257 OZ). Povinnost je trvalá (opora cizí stavby, zákaz zastavět vyhlídku) nebo opakovaná (čerpání vody, jízda přes pozemek).
- pozemková (in rem): spojena s vlastnictvím panujícího pozemku, oprávněn je každý jeho vlastník. Nezaniká smrtí oprávněného, přechází s panujícím pozemkem,
- osobní (in personam): slouží určité osobě (užívací právo, požívací právo). Zaniká smrtí (zánikem) oprávněného, je nepřevoditelná.
Zatížit lze věc movitou i nemovitou, hmotnou i nehmotnou. Tradiční zásady: nemini res sua servit (výjimka: vlastnická služebnost, § 1257 OZ odst. 2), servitus in faciendo consistere nequit a servitus servitutis esse non potest. Ochrana obdobně jako vlastnictví (§ 1259 OZ).
Vznik (§ 1260 OZ): smlouvou (u věcí zapsaných ve veřejném seznamu konstitutivním zápisem, jinak účinností smlouvy, při zatížení části pozemku s geometrickým plánem), pořízením pro případ smrti, jednostranným prohlášením, vydržením (za podmínek vydržení vlastnického práva, deklaratorní zápis), rozhodnutím orgánu veřejné moci (soud: nezbytná cesta, vypořádání spoluvlastnictví; stavební úřad) a ze zákona (legální služebnosti, spíše veřejnoprávní omezení, nezapisují se). Oprávněný musí být určitý.
Obsah: zahrnuje vše nutné k výkonu. Není-li rozsah určen, posoudí se podle místní zvyklosti, jinak se má za to, že je spíše menší (§ 1258 OZ). Náklady na udržování nese oprávněný (§ 1263). Výkon nelze rozšiřovat (z práva chůze nelze činit právo jízdy). Pozemkovou služebnost nelze spojit s jiným panujícím pozemkem, osobní nelze převést (§ 1265). Druhy: inženýrské sítě, opora cizí stavby, okap, svod dešťové vody, právo na vodu, rozliv, stezka, průhon a cesta, pastva, užívací a požívací právo.
Zánik (§ 1299–1302 OZ): trvalou změnou, pro kterou služebná věc nemůže sloužit (vyschnutí studny), soudním omezením či zrušením při hrubém nepoměru za náhradu, dohodou (u zapsaných výmazem), uplynutím doby, smrtí oprávněného u osobní služebnosti, promlčením (nevykonáváním, § 632 OZ, § 633 OZ). Spojením vlastnictví panující a služebné věci služebnost nezaniká (§ 1301). Srov. Služebnosti v římském právu.
Odkaz na původní dokument