Definice
Organizace veřejné správy – Soustava vlády, ministerstev, ústředních a dalších správních úřadů, bezpečnostních sborů, stráží, orgánů ÚSC a profesních komor.
Výklad v předmětech
Úvod do studia veřejné správy
Organizace veřejné správy
Ústavní základy: čl. 1 odst. 1 (právní stát), hlava III (moc výkonná: prezident, vláda, správní úřady podle čl. 79, státní zastupitelství) a hlava VII Ústavy (územní samospráva). Viz Subjekty veřejné správy.
Odkaz na původní dokument
- vláda: vrcholný orgán výkonné moci (čl. 67 Ústavy), především politický orgán. Jako správní orgán jen výjimečně (krizová opatření, systemizace ve státní službě),
- ministerstva: zřízena kompetenčním zákonem (č. 2/1969 Sb., § 1), dnes 14 ministerstev. V čele člen vlády, podléhají vládě,
- jiné ústřední správní úřady (§ 2 kompetenčního zákona): ČSÚ, ČÚZK, Český báňský úřad, ÚPV, ÚOHS, SSHR, SÚJB, NBÚ, ERÚ, Úřad vlády, ČTÚ, ÚOOÚ, RRTV, ÚDHPSH, NÚKIB, Národní sportovní agentura, Digitální a informační agentura,
- jiné správní úřady s celostátní působností: neústřední, podřízené ministerstvu (ČOI, ČIŽP, SZPI, Státní veterinární správa),
- regionální správní úřady: omezená územní působnost, vícestupňová struktura (vertikální dekoncentrace), např. obvodní báňské úřady, krajské hygienické stanice, krajské veterinární správy,
- veřejné sbory: ozbrojené (Policie ČR, Celní správa) a neozbrojené (Hasičský záchranný sbor),
- stráže: fyzické osoby ustanovené orgánem veřejné správy k dozoru nad plněním veřejnoprávních povinností (lesní, rybářská stráž, stráž přírody).