Definice
Modus – Příkaz uložený obdarovanému či dědici, který na rozdíl od podmínky neodkládá účinky jednání.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Modus
Příkaz (účelové určení): povinnost uložená obdarovanému či dědici, např. postavit pomník. Na rozdíl od podmínky neodkládá účinky. Byl simplex (jednoduchý, nevynutitelný) nebo qualificatus (vynutitelný, s možností vrácení). Platí: podmínka odkládá, ale nezavazuje; modus neodkládá, ale zavazuje. Qualificatus sleduje zájem dárce, třetích osob nebo veřejný, simplex jen zájem obdarovaného (pouhá rada). Splnění vymáhal dárce zvláštní žalobou (případně dar odvolal), u testamentu dědic, ve veřejném zájmu i úřad.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Condicio