Definice
Argument – Tvrzení, které stojí ve vztahu podpory k jinému tvrzení (závěru) a má potvrdit jeho pravdivost či správnost.
Výklad v předmětech
Právní psaní
Argument
Právní myšlení je interpretativní a jeho specifikem je argumentace: předkládání a zdůvodňování argumentů. Výklad v odborném textu postupuje ve třech krocích:
- popis (Co je to?): vlastnosti a znaky jevu,
- vysvětlení (Jaké je to?): jak se jev projevuje, jak funguje,
- zdůvodnění (Proč je to tak?): argumenty, indikátory „protože“, „proto“, „jestliže…, pak“.
Vysvětlení kauzální příčiny („Měsíc svítí, protože odráží světlo“) není zdůvodněním; to nastupuje, až když tvrzení někdo zpochybní.
Znaky argumentu:
- je tvrzením (má pravdivostní hodnotu, podmínka fakticity),
- stojí ve vztahu podpory: premisy zdůvodňují přijatelnost jiného tvrzení (závěru),
- má podporovat pravdivost a správnost závěru.
Struktura: Z, protože P1…Pn (nebo P1…Pn, a proto Z). V textu bývají premisy i závěr implicitní. Zásady argumentace: srozumitelnost, správnost (věcnost, bez násilí a úskoků, cílem je porozumění, ne vítězství za každou cenu), pravdivost, hodnověrnost.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Toulminův model argumentace, Argumentační faul