Kapitola předmětu Ústavní právo II
Obsah: problematizace trojdělby moci, proč a jak vydělovat orgány čtvrté moci, Nejvyšší kontrolní úřad, Česká národní banka, státní zastupitelství, veřejný ochránce práv.
Čtvrtá moc
Orgány veřejné moci, které nezapadají do žádné ze tří složek dělby moci (guarantor institutions).
Proč je vydělovat? Jejich funkce spočívá v:
- ochraně určité ústavní hodnoty, která má být nadstranická,
- na jejíž ochraně vládnoucí většina nemusí mít bezprostřední mocenský zájem,
- k jejíž řádné realizaci je třeba určitý stupeň politické odpovědnosti (oddělenost, ne izolovanost),
- případně i odbornost.
Jak je vydělovat? Institucionálním designem: cílem je nastavit takovou kombinaci nezávislosti, odbornosti a politické odpovědnosti, která je ideální pro nadstranický, ale politicky citlivý výkon funkce. Nástroje: ústavní zakotvení, jmenování a odvolání, neslučitelnost funkcí, autonomie v organizaci a vnitřních předpisech, samostatná rozpočtová kapitola, kárná a „explanatorní“ odpovědnost.
Co vydělovat? Mimořádně sporné: hrozí expertokracie a vyprázdnění smyslu běžného politického boje.
Nejvyšší kontrolní úřad
Nezávislý orgán vykonávající kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu (čl. 97 Ústavy, samostatná hlava V; zákon č. 166/1993 Sb.). Prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny (bez kontrasignace, čl. 62 písm. j)).
- působnost je taxativní (NKÚ nekontroluje např. hospodaření obcí);
- kontrolní závěry jsou jen podkladem pro postup jiných orgánů (II. ÚS 451/2000),
- Ústava chrání institucionální nezávislost NKÚ, ne osobní nezávislost jeho členů (Pl. ÚS 14/15),
- odpovědnost: kárná (nedostatky kárného systému, Pl. ÚS 15/10) a „explanatorní“ (zprávy). Případ střetu bývalého prezidenta NKÚ se Sněmovnou.
Diskutuje se o rozšíření působnosti NKÚ (na obce, kraje, firmy se státní účastí).
Česká národní banka
Ústřední banka státu, jejímž hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu (čl. 98 Ústavy, ÚZ 448/2001 Sb.). Do její činnosti lze zasahovat jen na základě zákona. Nezávislost Ústava výslovně nezmiňuje, ÚS ji dovodil z dělby moci a účelu ČNB.
- Pl. ÚS 59/2000: ÚS chránil ústavní postavení ČNB před redefinicí obyčejným zákonem. Nezávislost má institucionální rozměr (nepodřízenost vládě), personální a organizační (jmenování a odvolatelnost vedení) a hospodářskou autonomii,
- Pl. ÚS 14/01: guvernéra a viceguvernéry (členy bankovní rady) jmenuje prezident bez kontrasignace (čl. 62 písm. k)).
Státní zastupitelství
Ústavní status: součást moci výkonné (čl. 80 Ústavy, hlava III); zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení, ostatní působnost stanoví zákon (zákon č. 283/1993 Sb.). Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví (legalita, § 2 odst. 3 trestního řádu).
Lze ho chápat jako orgán čtvrté moci? Pl. ÚS 17/10: státní zastupitelství je součástí moci výkonné, ale zvláštním samostatným orgánem sui generis, který plní Ústavou a zákonem stanovený úkol vlastní jen jemu. Nelze z toho vyvodit nezávislost srovnatelnou se soudy. Disent Pavla Rychetského: nezávislost ve smyslu nestrannosti je zde klíčová. Doktrína: systematicky patří k moci výkonné, ale má zvláštní postavení s přesahem do moci soudní. Napětí mezi požadavkem nestranného výkonu a prvky nadřízenosti a dohledu; citlivé jsou jmenovací mechanismy a kárná odpovědnost.
Veřejný ochránce práv
Ombudsman: první zřídila švédská ústava (1809) jako orgán parlamentu dohlížející na to, jak soudci a úředníci zachovávají předpisy. V ČR nemá ústavní status, zřízen obyčejným zákonem č. 349/1999 Sb.; novelou 2025 se z něj stal veřejný ochránce práv a ochránce práv dětí.
Funkce: ochrana jednotlivců před jednáním veřejné správy, dohled nad místy omezení osobní svobody, equality body (antidiskriminace), ochrana práv osob se zdravotním postižením, národní lidskoprávní instituce (NHRI, „hlídací pes“ lidských práv, § 1a a 21a zákona).
Nástroje: šetření podnětů a závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě; při nesplnění vyrozumění nadřízeného úřadu a informování veřejnosti (nemůže rozhodnutí sám rušit); legislativní doporučení; návrh Ústavnímu soudu na zrušení podzákonného předpisu (§ 64 odst. 2 písm. f) ZÚS), ne zákona; vedlejší účastník (amicus curiae) u ÚS.
Design: nezávislý a nestranný výkon funkce, ale odpovídá Sněmovně. Volí ho Poslanecká sněmovna na 6 let z kandidátů navržených prezidentem, Senátem a Českou konferencí rektorů. Neslučitelnost funkcí, zákaz členství v politické straně, trestně stíhat jen se souhlasem Sněmovny, samostatná rozpočtová kapitola.