Kapitola předmětu Absolutní majetková práva
Obsah: prostředky ochrany vlastnického práva, vlastnická žaloba na vydání věci, negatorní žaloba, publiciánská žaloba, ochrana obligačně oprávněným, žaloba na stanovení hranic. Římskoprávní základ: Římské právo I – Ochrana vlastnictví.
Ochrana vlastnického práva
Projev negativní povinnosti třetích osob nezasahovat do vlastnictví. Prostředky: svépomoc (§ 14 OZ) a soudní ochrana (§ 12 OZ). Tzv. vlastnické žaloby (§ 1040–1044 OZ) jsou hmotněprávní nároky uplatňované žalobami na plnění. Vlastník může využít petitorní ochranu (z práva) i posesorní ochranu (byl-li posledním držitelem, viz Ochrana držby). Rozhodnutí o žalobě z rušené držby nezakládá překážku věci rozsouzené. Vlastnické právo se nepromlčuje (§ 614 OZ). Srov. Ochrana vlastnictví (Řím).
Žaloba na vydání věci
Žaloba na vydání věci (u nemovitostí na vyklizení): „Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal“ (§ 1040 odst. 1 OZ).
- aktivně legitimován: vlastník (spoluvlastník),
- pasivně legitimován: ten, kdo věc zadržuje (i detentor) bez právního důvodu působícího vůči vlastníkovi,
- věc musí být individualizována znaky odlišujícími ji od jiných věcí téhož druhu (§ 1041 OZ): co nelze individualizovat, nelze vindikovat (peníze smíšené s jinými, viz smísení a nabytí od neoprávněného). Vhodný je eventuální petit (náhrada škody),
- nemůže žalovat, kdo věc svým jménem zcizil, aniž byl vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl (§ 1040 OZ odst. 2, srov. § 1760 OZ).
Sporná je vindikace věcí nehmotných (NFT) a zvláštnosti zvířat.
Zápůrčí žaloba
Negatorní (zápůrčí) žaloba: vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než zadržováním věci (§ 1042 OZ). Obsahuje nárok na zdržení se zásahu (např. průjezd přes pozemek) a na odstranění následků (konkurence s náhradou škody a otázka promlčení). Zvláštním případem jsou imisní žaloby (Imise).
Publiciánská žaloba
Na toho, kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem, se hledí jako na vlastníka proti tomu, kdo mu věc zadržuje či jinak ruší, aniž má silnější právní důvod (§ 1043 OZ). Bezúplatné nabytí je slabším důvodem než úplatné. Chrání kvalifikovaného držitele (rozhoduje okamžik nabytí držby), ulehčuje důkaz vlastnictví (probatio diabolica).
Ochrana vlastnického práva obligačně oprávněným
Kdo má věc u sebe, ač mu nesvědčí domněnka podle § 1043, může uplatnit práva náležející vlastníku na ochranu svým jménem (§ 1044 OZ), typicky je-li vlastník nepřítomen (nepřímé zastoupení sui generis). Odlišuj ochranu služebnosti (§ 1259 OZ) a ochranu nájemce či pachtýře vůči třetím osobám (§ 2211 OZ).
Žaloba na stanovení hranic
Je-li hranice mezi pozemky objektivně nezjistitelná, soud ji stanoví konstitutivním rozhodnutím podle poslední pokojné držby, jinak podle slušného uvážení (§ 1028 OZ, NS 22 Cdo 4822/2014). Odlišuj určovací žalobu (§ 80 OSŘ), kterou se deklaratorně určuje, kudy hranice vede podle tvrzení žalobce. Přechod mezi nimi vyžaduje změnu žaloby (§ 95 OSŘ, NS 22 Cdo 4071/2016).