Právo – zápisky

Občanské právo – obecná část – Fyzické osoby

6 min čtení

Kapitola předmětu Občanské právo – obecná část

Obsah: osoba a její status, právní osobnost (počátek, konec, nezvěstnost), svéprávnost a její nabytí, nezletilí, deliktní způsobilost, osoba blízká, podpůrná opatření a omezení svéprávnosti.

Osoba v soukromém právu

Právní subjekt: to, čemu lze přičítat práva a povinnosti. Osoba je fyzická nebo právnická (§ 18 OZ).

Status osoby: pasivní (Právní osobnost a soubor přirozených práv) a aktivní (Svéprávnost a Deliktní způsobilost).

Fyzická osoba

Člověk: každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu (§ 19 OZ odst. 1). Přirozená práva spojená s osobností člověka nelze zcizit a nelze se jich vzdát (§ 19 OZ odst. 2). Status fyzické osoby tvoří právní osobnost, svéprávnost, deliktní způsobilost, jméno, bydliště a osobní stav (status). Viz také Fyzická osoba (Řím).

Právní osobnost

Způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti (§ 15 OZ odst. 1). Člověk ji má od narození až do smrti (§ 23 OZ), právnická osoba od vzniku do zániku (§ 118 OZ). Vzdát se jí nelze ani zčásti (§ 16 OZ).

Počátek: narozením, ale Nasciturus (počaté dítě) je chráněno podmíněně.

Konec: smrtí. Důkaz smrti (§ 26 OZ): veřejná listina vystavená po prohlédnutí těla (úmrtní list). Nelze-li tělo prohlédnout, soud prohlásí člověka za mrtvého i bez návrhu, jeví-li se smrt jako jistá. Jinak viz Prohlášení za mrtvého.

Nasciturus

Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům (§ 25 OZ). Jde o podmíněnou právní osobnost: má se za to, že se dítě narodilo živé (vyvratitelná domněnka). Nenarodí-li se živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo. Typicky jde o dědění a náhradu újmy. Srov. římskoprávní nasciturus pro iam nato habetur.

Prohlášení za mrtvého

Domněnka smrti: soud na návrh osoby s právním zájmem prohlásí za mrtvého člověka, o němž lze mít důvodně za to, že zemřel (§ 71 OZ). Určí den, který platí za den smrti. Lhůty:

  • 5 let od prohlášení za nezvěstného (§ 73 OZ),
  • 7 let od poslední zprávy, nebyl-li prohlášen za nezvěstného (§ 74 OZ, u nezletilého až po dovršení 25 let věku),
  • 3 roky u účastníka události, při níž byl v ohrožení života větší počet osob (§ 75 OZ).

Prohlášení nevylučuje důkaz, že zemřel jindy nebo žije (§ 76 OZ). Zjistí-li se, že je naživu, k prohlášení se nepřihlíží, ale manželství se neobnovuje.

Nezvěstnost

Soud může prohlásit za nezvěstného svéprávného člověka, který opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není znám jeho pobyt (§ 66 OZ), a to jen na návrh osoby s právním zájmem. Následky: při právních jednáních, k nimž by se jinak vyžadoval jeho souhlas (spoluvlastnictví, korporace, společné jmění manželů), se k potřebnosti souhlasu nepřihlíží (§ 67 OZ). Neplatí to ve věcech osobního stavu. Prohlášení pozbývá účinků, vrátí-li se nezvěstný nebo jmenuje-li správce svého jmění, a dnem, který platí za den jeho smrti (§ 68 OZ).

Svéprávnost

Způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (§ 15 OZ odst. 2). Je dána rozumovou a volní vyspělostí. Plně svéprávným se člověk stává zletilostí, tj. dovršením 18 let (§ 30 OZ odst. 1).

Nabytí plné svéprávnosti před zletilostí:

Svéprávnost lze omezit jen soudem (Omezení svéprávnosti). Viz také Nezletilý a Způsobilost k právnímu jednání (Řím).

Přiznání svéprávnosti

Soud přizná svéprávnost nezletilému, který dovršil 16 let, je schopen se sám živit a obstarávat si své záležitosti a souhlasí s tím zákonný zástupce. Jinak jen z vážných důvodů (§ 37 OZ). Za stejných podmínek soud přizná svéprávnost i na návrh zákonného zástupce se souhlasem nezletilého.

Nezletilý

Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku (vyvratitelná domněnka, § 31 OZ).

  • se souhlasem zákonného zástupce může jednat i mimo tyto meze ve shodě se zvyklostmi soukromého života (§ 32 OZ). Souhlas nestačí, kde by zákonný zástupce sám potřeboval přivolení soudu,
  • samostatné provozování závodu: se souhlasem zákonného zástupce a s přivolením soudu, pak je nezletilý v rámci této činnosti svéprávný (§ 33 OZ),
  • závislá práce od 15 let, nejdříve po ukončení povinné školní docházky (§ 35 OZ).

Jinak za nezletilého jedná zákonný zástupce (rodiče), viz Zákonné zastoupení.

Deliktní způsobilost

Způsobilost odpovídat za zaviněné protiprávní jednání. Podle OZ:

  • nezletilý, který dovršil 13 let (a nenabyl plné svéprávnosti), a ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá, byl-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky (§ 2920 OZ odst. 1). Vedle něho solidárně odpovídá ten, kdo zanedbal dohled (§ 2921 OZ),
  • nebyl-li takový škůdce schopen ovládnout své jednání, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného (§ 2920 OZ odst. 2),
  • škodu způsobenou nezletilým mladším 13 let nahradí ten, kdo nad ním zanedbal dohled. Jinak ji nahradí nezletilý sám, způsobil-li ji činem povahy úmyslného trestného činu nebo je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům (§ 2920 OZ odst. 3).

Osoba blízká

Technický pojem pro zvláštní vztah fyzické osoby k jiným osobám (§ 22 OZ):

  • bez dalšího: příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel a registrovaný partner,
  • s podmínkou: jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní,
  • presumované: osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí (má se za to, že jsou si blízké, nevyjde-li najevo opak).

Význam: zvýšená ochrana věřitelů (relativní neúčinnost, familia suspecta), postmortální ochrana osobnosti, dědění, trestní právo. Právnická osoba osoby blízké nemá. Pravidla o dispozicích s majetkem se analogicky uplatní u členů statutárního orgánu.

Podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat

Opatření seřazená od nejmírnějšího po nejpřísnější. Mírnější opatření má přednost (princip subsidiarity a proporcionality):

  • předběžné prohlášení (§ 38 OZ): v očekávání vlastní nezpůsobilosti člověk projeví vůli, jak mají být jeho záležitosti spravovány, nebo kdo má být opatrovníkem. Forma veřejné listiny, nebo soukromé listiny podepsané před dvěma svědky,
  • nápomoc při rozhodování (§ 45 OZ): smlouva s podpůrcem, který je přítomen při právních jednáních, zajišťuje informace a radí. Schvaluje ji soud,
  • zastoupení členem domácnosti (§ 49 OZ): zletilého, kterému duševní porucha brání jednat a nemá jiného zástupce, může zastupovat potomek, předek, sourozenec, manžel, partner nebo osoba, která s ním žila ve společné domácnosti aspoň 3 roky. Jen běžné záležitosti, schvaluje soud,
  • Omezení svéprávnosti jako krajní prostředek.

Omezení svéprávnosti

Nejzávažnější zásah, jen soudem a jen v zájmu člověka, jehož se týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáním jeho práv a jedinečnosti (§ 55 OZ). Předpokladem je hrozba závažné újmy v důsledku duševní poruchy, která není jen přechodná, a nedostatečnost mírnějších opatření. Soud vymezí rozsah omezení a jmenuje opatrovníka (zpravidla osobu blízkou, jinak veřejného opatrovníka, viz Opatrovnictví). Omezení je nejdéle na 3 roky (na 5 let, je-li zřejmé, že zlepšení nelze očekávat), pak se rozhodnutí přezkoumá (§ 59 OZ).

Svéprávnosti nelze zbavit zcela: člověk může vždy samostatně jednat v běžných záležitostech každodenního života (§ 64 OZ). Jednal-li opatrovanec sám, ač nemohl, je jednání neplatné, ledaže mu nepůsobí újmu nebo ho schválí opatrovník (§ 65 OZ, § 581 OZ).

Graf

Příchozí odkazy