Definice
Ústavní vývoj 1848–1867 – Vývoj od oktrojovaných ústav 1848–1849 přes neoabsolutismus k únorové ústavě (1861) a dualistické prosincové ústavě (1867).
Výklad v předmětech
České a československé právní dějiny novověku
Ústavní vývoj 1848–1867
- dubnová (Pillersdorfova) ústava (25. 4. 1848): oktrojovaná, dvoukomorový říšský sněm, katalog práv. Odmítnuta, zrušena,
- kroměřížský ústavní návrh (1849): připravil ústavodárný Říšský sněm, liberální, národnostně spravedlivý. Sněm byl rozpuštěn, návrh nevstoupil v platnost,
- březnová (Stadionova) ústava (4. 3. 1849): oktrojovaná, centralistická, s katalogem práv. Fakticky se neuplatnila,
- Silvestrovské patenty (31. 12. 1851): zrušily březnovou ústavu, nastolen bachovský neoabsolutismus (1851–1859): centralizace, germanizace, četnictvo, konkordát (1855),
- Říjnový diplom (1860): obnova konstitucionalismu s federalistickými prvky (posílení zemí),
- únorová (Schmerlingova) ústava (1861): centralistická, dvoukomorová Říšská rada (panská sněmovna a poslanecká sněmovna volená zemskými sněmy), kuriový volební systém,
- rakousko-uherské vyrovnání (1867): dualismus, vznik Rakousko-Uherska (Předlitavsko a Zalitavsko, společný panovník, zahraniční věci, vojsko a finance),
- prosincová ústava (21. 12. 1867): soubor základních zákonů státních pro Předlitavsko (o říšském zastoupení, o všeobecných právech občanů, o říšském soudu, o soudcovské moci, o vládní a výkonné moci). Platila do roku 1918 a její katalog práv byl recipován do ČSR.
Viz Prosincová ústava a Konstitucionalismus.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Prosincová ústava
- Související: Revoluce 1848–1849