Definice
Zavinění – Vnitřní psychický vztah delikventa k jednání a jeho následku; formami jsou úmysl a nedbalost.
Výklad v předmětech
Teorie práva I
Zavinění
Vnitřní psychický vztah delikventa k jednání a jeho následku (Macur). Je ústředním pojmem subjektivní odpovědnosti. Odlišuj od motivu, pohnutky a záměru. Formy podle zastoupení vědomí a vůle: Úmysl a Nedbalost. Zvlášť se vyděluje hrubá nedbalost (zřejmá bezohlednost k chráněným zájmům). Na zavinění mají vliv skutkové a právní omyly.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Úmysl, Nedbalost
- Související: Subjektivní odpovědnost, Dolus