Definice

Systematický výklad – Výklad ustanovení s ohledem na jeho normativní okolí a místo v právním řádu jako bezrozporném celku.

Výklad v předmětech

Teorie práva I

Systematický výklad

Využívá systematické uspořádání právního řádu: všechny části musí tvořit funkční a bezrozporný celek, proto se každé ustanovení vykládá s ohledem na normativní okolí (předpis, jeho části) i na své místo v celém právním řádu. Uplatní se pravidla derogace mlčky (lex superior, posterior, specialis). Patří sem i zužující a rozšiřující výklad a Ústavně konformní výklad.

Odkaz na původní dokument

Teorie práva II

Systematický výklad

Zjišťuje obsah normy ve vztahu k celému právnímu řádu (horizontální a vertikální, vnitřní a vnější systém). Principy:

  • hierarchie právního řádu: Lex superior derogat legi inferiori a konformní výklady,
  • bezrozpornost: lex superior, lex specialis, lex posterior (Fuller),
  • vyloučení redundance: výkladem nelze vytvářet nepoužitelná či nadbytečná ustanovení (racionální zákonodárce),
  • úplnost právního řádu: mezery v právu,
  • systematika právního řádu: struktura předpisu, rubriky (nadpisy), poznámky pod čarou. Členění předpisu upravuje LPV (čl. 26, 30, 39: paragraf má obsahovat jen ustanovení k téže věci). Z nadpisu argumentuje argumentum a rubrica, podle NSS (5 As 39/2008) však také platí rubrica legis non est lex (nadpis není normou).
Odkaz na původní dokument

Souvislosti