Definice
Státní území – Prostor, v němž stát vykonává svrchovanou moc, včetně prostoru nad ním a pod ním.
Výklad v předmětech
Státověda
Státní území
Prostor, v němž stát vykonává svrchovanou moc, oblast jeho kompetence. Je prvním Jellinekovým znakem státu. Projevy suverenity: Územní svrchovanost a územní výsost.
Hranice: orografické (podle terénu), geometrické (přímky), astronomické (rovnoběžky, poledníky). U pobřežních států k území patří pobřežní moře, stát má práva i v přilehlé zóně a ve výlučné ekonomické zóně (těžba, výzkum). Území zahrnuje i prostor nad a pod povrchem.
Způsoby nabytí viz Nabytí státního území. Další územní režimy.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Územní svrchovanost a územní výsost, Nabytí státního území, Územní režimy
- Související: Státní zřízení