Definice
Správce daně – Orgán veřejné moci, kterému zákon svěřil působnost ve správě daní (finanční a celní správa, obce, soudy), jednající prostřednictvím úředních osob.
Výklad v předmětech
Finanční právo I
Správce daně
Orgán veřejné moci, kterému zákon svěřil působnost ve správě daní (§ 10 DŘ): ministerstvo financí, orgány finanční správy (Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství, finanční úřady), orgány celní správy (spotřební a energetické daně, DPH při dovozu), jiné správní úřady (správní poplatky), obce (místní poplatky), soudy (soudní poplatky). Pravomoc vykonává prostřednictvím úředních osob (§ 12), které se prokazují služebním průkazem a u nichž se zkoumá podjatost.
Pravomoc (§ 11): vede daňová a jiná řízení, provádí vyhledávací činnost, kontroluje plnění povinností, vyzývá ke splnění povinností, zabezpečuje placení daní, vede registry a evidence.
Příslušnost:
Odkaz na původní dokument
- věcná: který druh správce spravuje danou daň (určují daňové zákony),
- místní (§ 13): u právnické osoby podle sídla, u fyzické osoby podle místa pobytu, u nemovitostí podle jejich polohy. Při aktivní kolizi provede řízení ten, u koho bylo zahájeno nejdříve (§ 14); úkon lze provést i mimo obvod (exteritorialita, § 15); příslušnost lze delegovat.
Souvislosti
- Související: Daňový subjekt