Definice
Soukromé právo – Soubor právních norem upravujících vzájemná práva a povinnosti formálně rovných osob nadaných autonomií vůle (§ 1 OZ).
Výklad v předmětech
Občanské právo – obecná část
Soukromé právo
Soubor právních norem upravujících vzájemná práva a povinnosti formálně rovných osob nadaných autonomií vůle (§ 1 OZ odst. 1). Osoby v něm vystupují přímo, bez prostřednictví soudů, na rozdíl od civilního procesu (veřejnoprávní odvětví). Uplatnění soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. Prakticky: v soukromoprávních věcech rozhodují zásadně soudy, správní orgány jen stanoví-li to zákon (§ 7 OSŘ).
Hranici mezi soukromým a veřejným právem nelze přesně narýsovat, viz Veřejné a soukromé právo.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Občanské právo jako obecné soukromé právo, Principy soukromého práva, Osoba v soukromém právu, Věc, Právní jednání, Prameny soukromého práva
- Související: Teorie odlišování veřejného a soukromého práva