Definice

Prezident republiky – Hlava státu volená přímo na 5 let, z výkonu funkce neodpovědný; má pravomoci nekontrasignované (čl. 62) a kontrasignované (čl. 63).

Výklad v předmětech

Ústavní právo II

Prezident republiky

Hlava státu (Hlava státu, čl. 54 Ústavy) a součást moci výkonné (hlava III Ústavy), zasahuje ale i do moci zákonodárné (podpis zákona, veto) a soudní (milost). Z výkonu funkce není odpovědný (čl. 54 odst. 3); za kontrasignovaná rozhodnutí odpovídá vláda (Kontrasignace).

Volba: od ÚZ 71/2012 Sb. se prezident volí přímo (poprvé 2013), na 5 let, nejvýše dvakrát po sobě (čl. 55, 56, 57). Kandidáta navrhuje nejméně 50 000 občanů, 20 poslanců nebo 10 senátorů. Volitelný je občan od 40 let. Zvolen je kandidát s nadpoloviční většinou platných hlasů, jinak druhé kolo dvou nejúspěšnějších. Přímá volba zvýšila legitimitu prezidenta, aniž by se změnily jeho pravomoci. Místo vyrovnání pravomocí se oslabila ústavní žaloba Senátu.

Pravomoci nekontrasignované (čl. 62 Ústavy): jmenování a odvolání předsedy a členů vlády a přijetí demise, svolání zasedání Sněmovny, rozpuštění Sněmovny, pověření vlády v demisi, jmenování soudců Ústavního soudu (se souhlasem Senátu, čl. 84), předsedy a místopředsedů ÚS, předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu, milost (odpuštění a zmírnění trestu, zahlazení odsouzení), suspenzivní veto, podpis zákonů, jmenování prezidenta a viceprezidenta NKÚ, členů bankovní rady ČNB. Jmenování členů vlády je formálně v čl. 62, ale navrhuje je předseda vlády.

Klasifikace podle funkce (Wintr): pravomoci reprezentační (zastupování státu, udílení vyznamenání), garanční (jmenování soudců ÚS, bankovní rady, podpis zákona), moderační (řešení krizí: jmenování vlády, rozpuštění Sněmovny) a vyvažovací (veto, návrh na zrušení předpisu). Odlišné je dělení na pravomoci samostatné (čl. 62) a sdílené s vládou (čl. 63).

Pravomoci kontrasignované (čl. 63): zastupování státu navenek, sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv, vrchní velitel ozbrojených sil, jmenování soudců, pověřování vedoucích zastupitelských misí, jmenování generálů, abolice, amnestie, vyhlašování voleb a další pravomoci stanovené zákonem (čl. 63 odst. 2 – jsou vždy kontrasignované).

Judikatura:

  • Pl. ÚS 43/93: návrh prezidenta na zrušení zákona není „rozhodnutím“ ve smyslu čl. 63 odst. 3, jen podnětem k řízení, a proto nepodléhá kontrasignaci,
  • Pl. ÚS 14/01 (Guvernér ČNB): jmenování guvernéra ČNB je součástí nekontrasignované pravomoci jmenovat členy bankovní rady (čl. 62 písm. k)), protože guvernér je členem rady přímo z Ústavy; nadstranické jmenování chrání nezávislost ČNB. Viz Česká národní banka,
  • Pl. ÚS 18/06 (Brožová vs. Klaus I): prezident nemůže odvolat předsedkyni Nejvyššího soudu, princip „kdo jmenuje, odvolává“ se na soudní funkcionáře nepoužije (nezávislost soudnictví); § 106 odst. 1 zákona o soudech a soudcích zrušen,
  • 4 Ans 9/2007 (Langer II, NSS): při jmenování soudců je prezident správním orgánem, jeho postup je soudně přezkoumatelný; je vázán zákonnými podmínkami, musí rozhodnout v přiměřené lhůtě a odmítnutí odůvodnit. U kontrasignovaných pravomocí má určující slovo vláda,
  • Pl. ÚS 16/26 (Summit NATO): předběžné opatření v kompetenčním sporu o účast prezidenta na summitu NATO (čl. 63 odst. 1 písm. a)).
Odkaz na původní dokument

Souvislosti

Předpisy a judikatura