Definice

Presumpce správnosti právních aktů – Dokud příslušný orgán neprokáže opak, je právní akt platný bez ohledu na své vady a vadný akt je třeba zrušit; neplatí pro nicotný akt, který vůbec neexistuje.

Výklad v předmětech

Teorie práva I

Presumpce správnosti právních aktů

Dokud příslušný orgán autoritativně neprokáže opak, je právní akt (normativní i individuální) platný bez ohledu na své vady. Vadný akt proto musí být zrušen. Výjimkou je nicotný akt (paakt, zdánlivý akt), který v právním smyslu vůbec neexistuje a žádné účinky nemá. Princip plyne z principu právní jistoty a souvisí s důvěrou v právo.

Ústavní soud: i vadný akt je schopen vyvolat právní účinky, a jakmile nabude právní moci, je třeba se jím řídit, dokud není zrušen (IV. ÚS 150-01).

Odkaz na původní dokument

Souvislosti

Předpisy a judikatura