Definice
Odkaz (dědické právo) – Nařízení zůstavitele, aby určitá osoba vydala odkazovníku předmět odkazu; odkazovník není dědicem a neodpovídá za dluhy (§ 1594 OZ).
Výklad v předmětech
Absolutní majetková práva
Odkaz (dědické právo)
Zůstavitel v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě (zpravidla dědici), aby odkazovníkovi vydala předmět odkazu (§ 1594 OZ): věc, právo nebo jiné plnění. Zakládá obligační vztah mezi obtíženým a odkazovníkem. Odkazovník není dědicem, neodpovídá za dluhy zůstavitele a vlastnictví k věci nabývá teprve vydáním (způsoby nabývání vlastnictví). Právo na odkaz se nabývá smrtí zůstavitele, odkaz jednotlivé věci je splatný ihned, jiné do roka. Obtížen může být dědic, odkazovník (pododkaz, § 1599) i jiný obmyšlený. Zvláštní druhy: odkaz druhově určené věci (volí obtížený), cizí věci, pohledávky (§ 1612), zákonný odkaz (např. mzdové nároky, právo na nutné zaopatření).
Darování pro případ smrti (závislé na podmínce, že obdarovaný dárce přežije) se zpravidla posuzuje jako odkaz. Podle ustanovení o darování se posoudí, přijal-li obdarovaný dar a vzdal-li se dárce výslovně práva dar odvolat (§ 2063 OZ). Srov. Legatum a Donatio mortis causa.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Legatum, Donatio mortis causa