Definice
Nouzový stav – Režim státu za mimořádných podmínek, v němž smí užít mimořádné prostředky (omezení svobod, krizová opatření) pod kontrolou proti zneužití.
Výklad v předmětech
Státověda
Nouzový stav
Státní režim v mimořádných podmínkách (nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav): stát smí užít mimořádné prostředky (omezení svobod, krizová a vojenská opatření). Kontrolní mechanismy mají bránit zneužití. Teorie:
- objektivní: vláda, která užila mimořádné prostředky, odpovídá po skončení stavu za škody,
- subjektivní: vláda neodpovídá, jednala-li v dobré víře.
Riziko exekutivní dominance (executive unbound) viz Dělba moci. Posledním prostředkem lidu je Právo na odpor.
Odkaz na původní dokument
Ústavní právo II
Nouzový stav
Původní Ústava (1/1993 Sb.) na krizové stavy nepamatovala. Doplnil je ústavní zákon o bezpečnosti ČR (č. 110/1998 Sb.):
- nouzový stav: vyhlašuje vláda (v naléhavých případech předseda vlády) při živelních pohromách, ekologických nebo průmyslových haváriích a jiném nebezpečí; nejdéle na 30 dnů, prodloužení jen se souhlasem Poslanecké sněmovny; Sněmovna může vyhlášení i zrušit (čl. 5 a čl. 6 ÚZB),
- stav ohrožení státu: vyhlašuje Parlament na návrh vlády při ohrožení svrchovanosti, celistvosti či demokratických základů státu,
- válečný stav: vyhlašuje Parlament při napadení ČR nebo plnění spojeneckých závazků (čl. 43 Ústavy).
V jejich rámci lze krizovými opatřeními omezit základní práva (krizový zákon č. 240/2000 Sb.). Během pandemie covidu se obnovila debata o kontrole krizových opatření; Benátská komise doporučuje důslednou parlamentní a soudní kontrolu mimořádných aktů.
- vyhlášení nouzového stavu je aktem vládnutí (aplikací ústavního práva), který kontroluje primárně Poslanecká sněmovna; ÚS ho přezkoumá jen při rozporu s ústavním pořádkem (Pl. ÚS 8/20),
- krizová opatření jsou právními předpisy sui generis, přezkoumatelnými v řízení o kontrole norem (20),
- vláda je musí racionálně odůvodnit a respektovat zákaz diskriminace; plošný zákaz maloobchodu ÚS zrušil (20).
Vysílání ozbrojených sil (ÚZ 300/2000 Sb.): lehký odklon od poválečného německého modelu parlamentní armády. Vláda může vyslat vojáky mimo území ČR až na 60 dnů bez souhlasu Parlamentu jen ve třech případech: plnění závazků ze smluv o společné obraně (NATO, čl. 5), účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace se souhlasem přijímajícího státu, záchranné práce při katastrofách. Kterákoli komora může rozhodnutí zrušit (čl. 43 odst. 4 a 5 Ústavy).
Odkaz na původní dokument
- Ustavni_pravo_-_seminar_III.pptx
- Casebook (Kosař a kol., ASPI 2014)
- Pl. ÚS 10/20
- Pl. ÚS 106/20
Souvislosti
- Související: Právo na odpor, Dělba moci