Definice
Negotiorum gestio – Obstarání cizí záležitosti bez příkazu; jednatel musí věc dokončit a vyúčtovat, pán záležitosti nahradit užitečně vynaložené náklady.
Výklad v předmětech
Římské právo II
Negotiorum gestio
Nepřikázané jednatelství: kdo bez příkazu obstará cizí záležitost (např. za nepřítomného), zavazuje se ji dokončit a vyúčtovat. Pán záležitosti (dominus negotii) musí nahradit užitečně vynaložené náklady, byla-li věc vedena užitečně (utiliter coeptum). Jednatel odpovídá za culpa jako za dolus. Pustí-li se do nových, pro pána neobvyklých obchodů, podle Prokula odpovídá i za náhodu (D. 3, 5, 10).
Ochranu poskytovalo původně praetorské, později civilní právo. Jde o nejstarší a nejreprezentativnější kvazikontrakt příbuzný konsensuálním kontraktům (mandátu); jednání gestora je jednostranné.
Předpoklady:
- negotium alienum: záležitost cizí. Jde-li zčásti o věc gestorovu, nebo obstarává-li vlastní věc v domnění, že je cizí, závazek podle klasického práva nevzniká,
- úmysl obstarat cizí záležitost, ať z pocitu povinnosti, nebo z vlastního rozhodnutí. Dostal-li gestor příkaz, je mandatářem příkazce, ale vůči třetí osobě je gestorem.
Justinián zavedl tzv. nepravou negotiorum gestio (jedná v cizí záležitosti ve vlastním zájmu nebo v omylu, že je jeho): gestor má nárok na náklady v rozsahu, v jakém by byl pán obohacen.
Povinnosti: gestor jednání dokončí a vydá vše, co z něj získal. Odpovídá běžně za nedbalost, při odvracení nebezpečí či nouze jen za dolus, při výrazném vybočení z forem obvyklých pánovi i za náhodu. Pán hradí náklady i s úroky, ale jen jednal-li gestor objektivně i subjektivně v jeho prospěch. Po zákazu pána nemá gestor nárok na nic.
Žaloby: actio negotiorum gestorum directa (pán proti jednateli) × contraria (jednatel na náhradu nákladů).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Mandatum