Definice
Kanonické právo – Právo katolické církve postavené na římskoprávních základech, které ovlivnilo zejména manželské a rodinné právo.
Výklad v předmětech
Obecné právní dějiny
Kanonické právo
Právo katolické církve (ius canonicum), které stavělo na římskoprávní systematice, terminologii a principech. Přineslo „křesťanskou modernitu“: důraz na svobodnou vůli, racionální poznání dobra, společné dobro a systematičnost. Ve 12. století podpořilo rozvoj vzdělanosti a právní vědy a mnoho jeho principů převzalo světské právo. Hlavní sbírkou je Corpus iuris canonici (šest sbírek 1140–1500, od Gratiánova dekretu). Kodexy kanonického práva pocházejí z let 1917 a 1983.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Ecclesia vivit lege Romana, Ius commune