Definice
Emancipace – Propuštění z otcovské moci (původně trojím fiktivním prodejem syna); emancipovaný se stává sui iuris.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Emancipace
Emancipatio: propuštění z otcovské moci. Původně šlo o trojí fiktivní prodej syna (XII desek: si pater filium ter venum duit, filius a patre liber esto), později o jednodušší formy. Emancipovaný se stává sui iuris a ztrácí agnaci k původní rodině, pokrevenství trvá; jeho děti zůstávají pod mocí děda. Po třetí mancipaci si otec syna nechal remancipovat a sám ho propustil, čímž si zachoval quasipatronatus (význam v dědickém právu). Formální postup nahradil císařský reskript (emancipatio Anastasiana) a pak zápis u soudu (emancipatio Iustinianea).
Odkaz na původní dokument