Definice
Dovolení – Normativní modalita dávající možnost chování; je výslovné, implicitní (dané příkazem), na základě neupravenosti nebo ve smyslu nezakázaného jednání.
Výklad v předmětech
Teorie práva I
Dovolení
Normativní modalita, která dává možnost chování. Druhy:
Odkaz na původní dokument
- explicitní (výslovné) dovolení: je-li dovoleno určité jednání, je dovolen i jeho opak,
- implicitní dovolení: dovolení dané příkazem (co je přikázáno, je i dovoleno),
- dovolení na základě neupravenosti (indiferentní): co právo nereguluje, mohu činit,
- dovolení ve smyslu nezakázaného jednání: normativně stanovené pravidlo „co není zakázáno, je dovoleno“ (Legální licence).
Souvislosti
- Související: Legální licence
- Protiklad: Zákaz