Definice
Doložení času – Určení doby, která jistě nastane, s níž se váže počátek nebo konec účinků právního jednání (§ 550 OZ).
Výklad v předmětech
Občanské právo – obecná část
Doložení času
Určení doby, s jejímž nastáním (je jisté, že nastane) se váže počátek nebo konec účinků (§ 550 OZ, obdobně jako u podmínky). Doba počáteční (dies a quo) působí jako odkládací, konečná (dies ad quem) jako rozvazovací.
Římské rozlišení: dies certus an, certus quando (jisté, že nastane, i kdy), certus an, incertus quando (smrt), incertus an, certus quando (dovršení 18 let) a incertus an, incertus quando. Podmínkou jsou jen situace, kde je nejisté, zda skutečnost nastane (incertus an).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Dies, Podmínka (právní jednání)