Definice

Dobrá víra – Omluvitelný omyl o právně relevantní okolnosti; zákon stanoví vyvratitelnou domněnku dobré víry (§ 7 OZ).

Výklad v předmětech

Občanské právo – obecná část

Dobrá víra

Subjektivní dobrá víra je omluvitelný omyl o právně relevantní okolnosti (např. přesvědčení nabyvatele, že převodce je vlastníkem). Zákon stanoví vyvratitelnou domněnku dobré víry: má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře (§ 7 OZ). Ve zlé víře je, kdo ví nebo musí vědět (při obvyklé pečlivosti mohl a měl vědět), že tomu tak není. Dobrá víra je chráněna např. při nabytí od neoprávněného, při vydržení, při jednání v důvěře v zápis do veřejného rejstříku (materiální publicita).

Odlišuj objektivní dobrou víru, tedy Poctivost, a poctivou držbu.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti

Předpisy a judikatura