Definice
Daňové řízení – Řízení k správnému zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady, členěné na dílčí řízení nalézací, inkasní a o mimořádných prostředcích.
Výklad v předmětech
Finanční právo I
Daňové řízení
Řízení vedené za účelem správného zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady; končí splněním nebo jiným zánikem daňové povinnosti (§ 134 DŘ). Není klasickým řízením, je do jisté míry kontinuální: začíná vznikem daňové povinnosti a člení se na dílčí řízení:
- nalézací: vyměřovací a doměřovací,
- inkasní (platební): o posečkání a splátkách, o zajištění daně, exekuční,
- o mimořádných opravných a dozorčích prostředcích.
Součástí dílčích řízení je řízení o řádném opravném prostředku. Předmětem je daň za zdaňovací období nebo k jednotlivé skutečnosti. Mimo daňové řízení stojí registrace a závazné posouzení. Viz Správa daní.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Nalézací řízení, Inkasní řízení
- Související: Registrace k dani, Závazné posouzení