Definice
Daň – Povinné, zákonem stanovené, nenávratné a neekvivalentní peněžité plnění ve prospěch veřejného rozpočtu; daní podle daňového řádu je i clo a poplatek.
Výklad v předmětech
Finanční právo I
Daň
Doktrinální definice: povinná, zákonem předem stanovená částka, kterou se více méně pravidelně a na nenávratném principu odčerpává část nominálního důchodu ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněžního fondu. Znaky: nenávratnost, nedobrovolnost, neekvivalentnost (u poplatků ekvivalentnost), nesankční povaha, peněžité plnění ukládané na základě zákona, příjem veřejných rozpočtů, zpravidla pravidelný.
- daň v užším smyslu: daně z příjmů, DPH, spotřební daně, daň z nemovitých věcí aj.,
- daň v širším smyslu: i poplatky (soudní, správní, místní) a jiná obdobná plnění (odvody, veřejné pojistné, příspěvky),
- daň pro účely daňového řádu (§ 2 DŘ, „daň“ jako legislativní zkratka): peněžité plnění označené jako daň, clo nebo poplatek; plnění, u něhož zákon stanoví postup podle DŘ; plnění v rámci dělené správy; dále daňový odpočet, daňová ztráta a příslušenství daně (úroky, penále, pokuty a náklady řízení; první tři sledují osud daně). Jde o příjem nebo vratku veřejného rozpočtu (státní rozpočet, rozpočty ÚSC, státních fondů, Národního fondu, EU).
Nullum tributum sine lege: daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny).
Daňová povinnost je veřejnoprávní povinnost, jejímž výsledkem je daňový dluh (obligační metoda). Doprovázejí ji akcesorické povinnosti (registrace, podání tvrzení, vybrání a odvedení daně). Typická je autoaplikace: daňový subjekt sám konkretizuje svou povinnost a má částečnou autonomii vůle (volba slev, výdajů).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Daňové tvrzení
- Související: Správa daní
Předpisy a judikatura
Návrh doplnění
Nové výklady k vložení do „Výklad v předmětech“:
![[Národní hospodářství – Daně#daň|Daň]](Národní hospodářství)