Definice
Autonomie vůle – Vůdčí zásada soukromého práva: svoboda rozhodnout, zda, s kým, v jaké formě a s jakým obsahem právně jednat (§ 3 odst. 1 OZ).
Výklad v předmětech
Občanské právo – obecná část
Autonomie vůle
Vůdčí zásada soukromého práva: soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí rodiny, pokud tím bezdůvodně nepůsobí újmu druhým (§ 3 OZ odst. 1). Projevuje se svobodou rozhodnout, zda jednat, s kým, v jaké formě (§ 559 OZ) a jakého obsahu.
Souvisí s ní:
Odkaz na původní dokument
- legální licence: každý smí činit, co zákon nezakazuje (čl. 2 odst. 4 Ústavy, čl. 2 odst. 3 LZPS). Zákaz nemusí být výslovný,
- vigilantibus iura scripta sunt: ochrana práv závisí na iniciativě jejich nositelů, kdo nechá svá práva spát, může je ztratit (promítá se v promlčení),
- dispozitivnost: normy jsou převážně dispozitivní (§ 1 OZ odst. 2, viz Kogentní a dispozitivní normy).
Souvislosti
- Související: Kogentní a dispozitivní normy, Forma právního jednání, Legální licence