Definice

Actio finium regundorum – Dělicí žaloba na úpravu hranic sousedních pozemků (pás confinium), o nichž rozhodovali zeměměřiči.

Výklad v předmětech

Římské právo I

Actio finium regundorum

Žaloba na úpravu hranic sousedních pozemků, spor o confinium / limes, pás 5 stop (asi 1,5 m). Rozhodovali zeměměřiči. Za císařství šlo obecně o spor o část pozemku. Soudce měl pravomoc adiudicatio (Adiudicatio).

Žaloba pochází ze Zákona XII desek; rozhodovali odborní zeměměřiči (agrimensores), původně tři, později jeden. V klasické době se týkala jen nevydržitelného mezního pruhu (controversia de fine); o větší plochu se vedl spor de loco vindikací. Justinián rozdíl odstranil a přihlížel jen k mimořádnému vydržení. Šlo o iudicium duplex (každý soused žalobcem i žalovaným) se smíšenou povahou: osobní žaloba, která nahrazovala vindikaci; vyřizovaly se v ní i nároky na užitky a náhradu škody.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti