Kapitola předmětu Právní psaní
Obsah: výběr a zúžení tématu, teoretická a empirická práce, výzkumná otázka a hypotéza, kvalitativní a kvantitativní metody, název práce, povinné části kvalifikační práce, obsahová struktura (úvod, pojmy, kontext, úprava, judikatura, komparace, diskuse, závěr).
Výzkumná otázka
Výběr tématu je investice, která se vyplatí: co mě zajímá, na co si troufnu, co zvládnu (zdroje, jazyk), co je aktuální (změny legislativy, judikatury, vědecká diskuse), co je praktické a na co mám rozsah a čas. Téma je pak třeba zúžit věcně (podle systematiky práva), místně (ČR, EU, obec) a časově (např. jen od NOZ). Při pochybnostech raději užší.
Teoretická práce dochází od premis k závěrům myšlenkovými postupy, empirická sbírá a interpretuje data o realitě. Na právnických fakultách převažují teoretické pozitivněprávní práce; minimem by měla být obsahová analýza rozhodnutí. Možná je i případová studie jednoho rozhodnutí.
Výzkumná otázka je přesná a konkrétní otázka, na kterou práce v závěru odpovídá; v právu se používá častěji než hypotéza (oznamovací tvrzení o vztahu proměnných ověřované testováním, typické pro kvantitativní výzkum). Nesmí obsahovat vágní měřítka („je úprava dostatečná, efektivní?“), pokud je metodologie neupřesní; široká otázka se člení na podotázky. Podle otázky se volí kvantitativní (hodně dat, zobecnění) nebo kvalitativní metody (méně dat, hlubší porozumění); v právu nejčastěji obsahová analýza dokumentů.
Název práce: krátký, trefný, bez interpunkce, výrazný a dohledatelný.
Struktura odborné práce
Povinné části kvalifikační práce podle směrnice děkana: titulní strana, čestné prohlášení, abstrakt (CZ a EN, 500–600 znaků) s klíčovými slovy (5–10), obsah (generovaný automaticky ze stylů nadpisů), text, seznam použitých pramenů, zadání. Text se člení nejvýše do tří úrovní (1, 1.1, 1.1.1), kapitola začíná na nové straně, úvod a závěr se nečíslují. Seznam zkratek za obsahem.
Obsahová struktura (nejčastější varianta):
- úvod: přesvědčit čtenáře, že téma je důležité, objektivně a se zdroji (ne „téma mě baví“), a představit metodologii,
- vymezení pojmů (opřené o zdroje; zužuje téma a předchází nedorozumění),
- teoretický nebo historický kontext,
- pozitivněprávní úprava (systematicky podle právní síly a odvětví; platné a účinné znění),
- judikatura (podle soudů od nižších a od starších),
- komparace (podobné právní řády: Slovensko, Polsko, Německo; volbu vysvětlit),
- diskuse a úvahy de lege ferenda: prostor pro vlastní kritické myšlení; čistě deskriptivní práce neobstojí,
- závěr: shrnutí a odpověď na výzkumnou otázku, žádné nové informace.
Struktura není závazná; empirická (sociologickoprávní) práce se řídí zvyklostmi sociologie. Viz IRAC a Citace.