Kapitola předmětu Sociologie práva
Sociologický výzkum
Tvůrčí, záměrná a systematická poznávací činnost, která analýzou známých skutečností odhaluje dosud neznámé jevy a souvislosti („postup od nevědění k vědění“). Od běžného poznání se liší záměrností a intencionalitou. Je základní (rozvoj vědy), nebo aplikovaný (potřeby praxe). Spojuje teoretickou a empirickou rovinu poznání. Bez něj nelze zjistit aktuální názory lidí ani předvídat hromadné chování (Sociologické poznání a zdravý rozum).
Metody sociologického výzkumu
Metoda je cesta či návod, jak něčeho dosáhnout, metodologie je nauka o metodách. Základní obecné metody sociologie jsou logická (analýza struktury a souvislostí jevu) a historická (jev v historických souvislostech).
- kvantitativní metody: ověřování (verifikace) předem formulovaných hypotéz, číselné vyjádření, statistika, směřují k vysvětlení (explanaci),
- kvalitativní metody: odmítají předběžnou konstrukci hypotéz, směřují k porozumění (např. biografická metoda: Thomas a Znaniecki, Polský rolník).
Procedury výzkumu jsou např. výběrové šetření, experiment a případová studie.
Techniky sociologického výzkumu
Způsoby sběru empirických dat, které musí splňovat požadavky spolehlivosti a platnosti:
- pozorování: přímé × nepřímé (dokumenty), nezúčastněné × zúčastněné (badatel se stane součástí prostředí, neutajeně či utajeně),
- rozhovor (interview): kategorizovaný (standardizovaný) × nekategorizovaný,
- dotazník,
- analýza dokumentů (obsahová analýza),
- další (sociometrie, experiment).
Měření v sociologii
Přiřazování čísel jevům podle stanovených pravidel. Ve skutečnosti se neměří objekty, ale ukazatele (indikátory) jejich vlastností: objekt → vlastnost → indikátor → znak (proměnná nabývající hodnot). Klíčovými požadavky jsou validita (měříme, co chceme) a reliabilita (spolehlivost).
Fáze sociologického výzkumu
- příprava (projekt výzkumu): námět a výzkumný problém, dosavadní stav poznání, cíl, předmět, zkoumaný soubor (vzorek), metody a techniky, zpracování, organizační zabezpečení, využití výsledků. Je nejdůležitější a její podcenění je častou chybou,
- sběr dat,
- zpracování dat,
- interpretace a praktická aplikace.
Vědecký problém se nejčastěji ptá, jaký vztah existuje mezi dvěma nebo více proměnnými. Výsledek každé fáze závisí na správnosti předchozí.